Produktivita práce z domova
Práce z domova nebo také home office. Čím dál tím více firem souhlasí s prací z domova, koneckonců stejně většina komunikace probíhá distanční formou. Zaměstnanec tak může vyřizovat emaily, telefonáty nebo psát zprávy třeba z pohodlí svého křesla či gauče.
Uděláme z domova více nebo méně?
Co se týká práce z domova, jde především o vztah důvěry mezi firmou a zaměstnancem. Samozřejmě důležitým faktorem jsou i výsledky. Možná máte pochybnosti nebo jste to i sami zažili, že práce v domácím prostředí má i své proti. Máte mnohem větší volnost, a proto se můžete i jednodušeji nechat rozptýlit. Někdo potřebuje na práci klid, který doma nemusí mít, někdo naopak se nemůže dostatečně soustředit v kanceláři plné pracujících kolegů. Nicméně i když se Vám v kanceláři nepracuje dobře, většinou musíte nadřízenému ukázat Vaše výsledky nebo si zkrátka sám zkontroluje, jak Vám to zrovna jde. Má přehled nad Vaší produktivitou. Ale jak je to s produktivitou při práci z domova? Profesor ekonomie Nicolas Bloom ze Stanfordské univerzity se rozhodl, že to změří. Navrhl rozsáhlý výzkum, který uskutečnil v čínské firmě Ctrip – cestovní a ubytovací agentuře. Výzkum trval plných 9 měsíců.
Jak to proběhlo?
Zaměstnancům byla nabídnuta možnost zúčastnit se loterie, kde si vylosovaní šťastlivci mohli pracovat 4 dny z domova a pouze jeden den z pracoviště. Celé pracoviště se díky náhodně vylosovaným zaměstnancům rozdělilo pro účely experimentu na dvě skupiny, skupinu experimentální a kontrolní. Kontrolní skupina pracovala stejným způsobem jako dosud a žádné změny se jí netýkaly, experimentální pracovala většinu týdne z domova. Jejich výsledky se po 9 měsících porovnaly.
Na co se přišlo?
Zaměstnanci, kteří měli možnost pracovat z domova byli produktivnější! Oproti zaměstnancům, kteří pracovali klasickým způsobem, byli zaměstnanci pracující z domova o 13% produktivnější. V grafu si můžete všimnout navýšení počtu vyřízených telefonátů pro skupinu pracující z domova (červená linka), skupina pracující z pracoviště (modrá linka) má nižší počty. Jak to? Jeden z důvodů je, že zaměstnanci napracovali z domova o 9% více času. Úspora času za dojíždění, pauzy, odchody na oběd, ale i nemocenské se promítla do vyššího počtu hodin trávených ne v práci, ale prací. Další výhody práce z domova, které podle zaměstnanců vedly k lepším výsledkům, byla větší pohoda a možnost v klidu si připravit čaj, kávu či jídlo. Práce z domova vedla k mnohem větší pracovní spokojenosti a to se projevilo i v nižší míře odchodů ze zaměstnání.
Má vůbec práce z domova nějaké negativní aspekty?
Zaměstnanci pracující převážně z domova byli mnohem méně povyšováni. Povýšení zřejmě tedy závisí i na míře osobního kontaktu na pracovišti. Kromě tohoto zjištění se ale musíme zamyslet i nad tím, jak známe sami sebe a co nám k práci nejlépe vyhovuje. Po skončení experimentu firma Ctrip zavedla možnost volby a zaměstnanci si mohli vybrat, odkud chtějí pracovat. Mnoho zaměstnanců, kterým se z prostředí domova pracovalo hůře, se vrátilo a naopak jiní naopak po této možnosti hned skočili. Tímto promícháním firma získala 22% nárůst produktivity.
Co si z toho můžeme vzít?
Nelze samozřejmě zobecnit takovéto výsledky na všechna odvětví nebo každé pracovní prostředí. Co ale můžeme použít, je možnost volby pro zaměstnance. Jsou lidé, kteří potřebují k práci prostředí kanceláře, sociální kontakt s kolegy a doma se prací chtějí zabývat minimálně. Naopak najdeme ty, kteří možnost práce z domova ocení a pravděpodobně budou pracovat více času než by zaměstnavatel čekal. Můžeme zkusit experimentovat, ptát se a tam kde to jde, vyjít vstříc individuálním preferencím zaměstnanců.
Původní článek a zdroj grafu: http://www.osel.cz/8272-z-domova-ci-z-firmy-sveraz-mista-pracoviste.html
