Jak na to: oční kontakt, úsměv a pozdrav

Ne, nebude zde rozebírat lidské vztahy a seznamování, jak by se dle titulku mohl zdát. Zaměříme se na jiné situace, které nás provázejí pracovním životem.

Jistě už jste někdy byli v situaci, kdy jste měli pocit, že neznáte nikoho v místnosti nebo jsou všude kolem vás samí divní lidé a nemáte se na koho obrátit a o koho opřít… V hlavě se nám dokola točí několik otázek. Proč se na mě všichni dívají? Kdo je ta žena/muž? Proč si myslí, že je zde vítána?

Autorka článku na www.forbes.com Amy Rees Anderson vzpomíná, že se přesně takto cítila na jednom velkém jednání a najednou se stalo něco úžasného – přišel k ní člověk, který si s ní začal povídat, zeptal se, jak se má, dal si s ní kávu a pak zase pokračoval k dalším nejistotou zářícím lidem. A v tu chvíli jí došlo, že to je ono. Proč by příště ona sama nemohla být tou, který přijde a osloví sama někoho dalšího? Proč tam nemusí stát a jen čekat a bát se, co nastane…

Co by také stačilo? Co třeba se cizím lidem podívat do očí, usmát se a třeba pozdravit?! Hned dostane atmosféra jiný rozměr!

Proč je tomu vlastně tak, že se v cizím prostředí necítíme dobře a komfortně? Protože každý z nás má potřebu někam patřit a každý z nás má touhu být přijat a také mnohé studie prokázaly, že pocity mají přímý dopad na naše psychické a fyzické zdraví. Ti, kteří nemají dostatečné sociální zázemí mají duševní a zdravotní problémy.

Na závěr je nutno shrnout a podotknout, že: NEČEKEJTE NA OSTATNÍ AŽ UDĚLAJÍ TEN PRVNÍ KROK! Buďte to vy a nebudete litovat!

Zdroj: www.forbes.com

Blog autorky: www.amyreesanderson.com/blog