Skřivani a sovy a zažité stereotypy na pracovišti

Každý máme své vnitřní hodiny tzv. cirkadiánní rytmy, které našemu tělu říkají, kdy má spát a kdy má být vzhůru. Typické rozdělení je na skřivany a sovy. Pracovní doba však nebere často ohled na nastavení svých zaměstnanců. 

Server forbes.cz uvádí studie, ve kterých vychází, že přizpůsobit práci našim spánkovým rytmům je zásadní pro naši produktivitu, pro naši únavu a dokonce pro náš etický přístup.

Lepší rozhodování i etičtější přístup?

Z výzkumu na Washingtonově univerzitě vedeného profesorem  Christopherem Barnsem vychází, že pokud práci přizpůsobíme našemu spánkovému rytmu, budeme v práci lépe čelit stresu, budeme inovativnější a nedá nám takovou práci se soustředit, což povede i k větší efektivnosti práce. Naopak zaměstnanci, kteří dlouhodobě pracují v době, která jim spánkově nesedí mají větší tendenci k chybám a pracovním úrazům. Únava nás ovliňuje na mnoha úrovních. Informace, která může zaskočit je, že spánková deprivace může ovlivnit náš etický přístup. Z výzkumu vyplynulo, že skřivani mají tendenci chovat se neeticky večer a naopak sovy v ranních hodinách.

Zdravotní rizika

Till Rönneberg z Institutu lékařské psychologie na univerzitě Ludwiga-Maximiliana v Mnichově varuje před faktem, že mnoho lidí má narušené cirkadiánní rytmy a může díky tomu trpět syndromem odkládané spánkové fáze.  Lidé trpící tímto syndromem jsou často označování mylně označováni jako sovy. Ale jejich aktivní část dne je posunuta prakticky jen do doby večerní a noční. S tím se samozřejmě pojí komplikace s ranním vstáváním. Tento syndrom sám o sobě není problémem, pokud jejinec může spát např. od 4 hodin ráno do poledne, nemá žádné další potíže ze spánkem. Avšak v kombinaci s nutností přizpůsobit se pracovní době a tlaku na produktivitu se může tento syndrom přetavit do tzv. sociálního jet lagu. Jet lag nebo také pásmová nemoc či jet syndrom - v češtině "tryskáčový syndrom" nastává po mnohahodinovém letu a tím pádem dojde k náhlému posunu a narušení cirkadiánních rytmů. Často je tento stav provázen únavou a poruchy spánku. K podobné situaci může dojít i když nikam necestujeme, ale tvz. se přetáhneme a nerespektujeme naše nastavení. Pak mluvíme o výše zmíněném "sociálním jet lagu". K příznakům tohoto sociálního jet lagu patří kromě únavy i dezorientace a podrážděnost.

Začátek pracovní doby? Ideálně v 10:00

Aby toho ještě nebylo málo, naše vnitřní hodiny se mění a posouvají s věkem. V pubertě dochází k posunu dopředu. Tím pádem ve většině případů vstávají teenageři až o několik hodin dříve než by měli. To může vést k chronické spánkové deprivaci a dalším zdravotním problémům jako jsou obezita či diabetes. Před těmito nebezpečími nás varuje Paul Kelley z Institutu pro spánek a cirkadiánní neurologii při Oxfordské univerzitě, který tvrdí že i v dospělosti vstáváme často dříve než bychom měli. Ideální začátek pracovní doby by umístil na 10. hodinu ranní.

Kdo pozdě chodí sám sobě škodí aneb zažité stereotypy

V naší západní společnosti máme často zažité stereotypní uvažování ohledně skřivanů a sov. Z pravidla bývají skřivani (= pracovníci, kteří dorazí do práce jako jedni z prvních)  považováni za výkonnější a lepší pracovníky než sovy (= pracovníci, kteří dorazí do práce později, a odchází také později). Často k tomu vlastně není žádný racionální důvod, protože pracovníci odpracují stejně dlouhou pracovní dobu.  Firmy se tak samy mohou připravovat o spokojenější a hlavně pracovitější zaměstnance, když nebudou vycházet vstříc biologickým hodinám svých zaměstnanců. Tyto fakta potvrzuje několik výzkumů, prováděných ať už v kancelářském prostředí či v ocelárnách.

Zdroj:
http://www.forbes.cz/pracujte-az-od-10-udela-to-z-vas-lepsiho-i-vykonnejsiho-cloveka/